Užití buzoly v praxi

osnova

Buzola nám poskytuje možnost snadno se orientovat v terénu a je neocenitelným a základním pomocníkem pro dlouhodobější pobyt v přírodě. Oproti obyčejnému kompasu, který nám udává základní informace o světových stranách, je buzola opatřena otočným kolečkem se stupnicí, které nám umožňuje přesné určení azimutu (azimut je úhel mezi severem a námi zvoleným bodem v terénu, měřeném ze stanoviště na kterém se právě nacházíme).

uziti-buzoly
Popis buzoly

1. Základna buzoly.
2. Otočné kolečko s označením světových stran a vyznačenou stupnicí pro výpočet azimutu.
3. Magnetická střelka ukazující sever.
4. Rysky.
5. Zvýrazněné rysky pro sever fosforeskující barvou.
6. Srovnávací a směrové rysky základny buzoly.
7. Pomocná měřítka pro odečítání vzdáleností z map.
8. Lupa pro snadnější přečtení základních informací z mapy.
9. Jistící šňůrka pro zavěšení či připevnění buzoly.

Na otočné stupnici jsou světové strany označeny cizojazyčně: N (North) – sever, S (South) – jih, E (East) – východ, W (West) – západ.


Základní práce s buzolou

Před začátkem měření bychom měli vždy dodržovat následující pokyny:
1. Pro co nejmenší odchylku magnetické střelky udržujte vždy buzolu ve vodorovné pozici!
2. Při měření dohlédněte na to, aby se v blízkosti buzoly nenacházel žádný předmět, který by mohl ovlivnit její funkci (kovové předměty, notebook, GPS, mobil atd.)!
3. Při měření počítat s deklinací! (Deklinace je odchylka magnetické střelky od směru severního pólu k severnímu magnetickému pólu, který se pohybuje. V našich zeměpisných šířkách můžeme při běžném měření tuto deklinaci zanedbat, ale pokud byste buzolu používali na dalekém severu, mohlo by se vám toto zanedbání ošklivě vymstít.)


Orientace mapy k severu

Touto orientací mapy rozumíme souhlas světových stran na mapě se světovými stranami v přírodě - na místě, kde se zrovna nacházíme. Při zorientování mapy postupujeme následovně:
Buzolu nastavenou v základním stavu (tzn., že značka N (sever) míří přímo kupředu rovnoběžně s dvěma ryskami na základně buzoly) položíme na mapu nejlépe do pravého horního kraje tak, aby souřadná síť mapy byla rovnoběžná s dlouhými ryskami základny buzoly. Poté již jen natáčíme celou mapou společně s buzolou tak, aby se červeně označený konec střelky, který ukazuje vždy sever, dostal mezi dvě zvýrazněné rysky na tomto kolečku a byl tak rovnoběžný s dlouhými ryskami základny buzoly i souřadnou sítí mapy.
Pokud vše souhlasí, máme zorientovanou mapu na sever.


Určení azimutu

Azimut je úhel mezi měřeným směrem a směrem magnetického severu. Udává se v stupních, nabývajících hodnot 0⁰ - 360⁰ a počítá se od severu ve směru hodinových ručiček, kdy platí, že úhel 0⁰ se rovná úhlu 360⁰.

V terénu určíme azimut snadno. Stačí jen z místa, kde se nalézáme, určit objekt, ke kterému jej budeme měřit. Z tohoto místa kde se nalézáme, bude také určený azimut platit. Nejprve zamíříme buzolu (pomocí bodu, který se nalézá těsně před lupou v případě námi nabízených typů) na měřený objekt. Poté otáčíme stupnicí ve směru hodinových ručiček, dokud se nenalézá červená střelka mezi vyznačenými fosforeskujícími ryskami. Pak již zbývá jen odečíst hodnotu azimutu ze stupnice.


Určení azimutu na mapě

Při této činnosti nemusí být mapa orientována na sever. Nejprve položíme buzolu na mapu tak, aby levá či pravá dlouhá strana základny buzoly propojovala místo kde se nacházíme, s místem kam se potřebujeme dostat. Poté pootočíme s otočnou stupnicí buzoly tak, aby sever této stupnice směřoval na sever mapy, k čemuž nám pro snadnější a přesnější zaměření pomohou pomocné rysky, které jsou na stupnici a které musí být zcela rovnoběžné se souřadnou sítí mapy. Výsledný úhel mezi značkou N na otočné stupnici a podélnou osou buzoly je azimut, který hledáme.


Zjištění polohy

Buzolou lze zjistit přesnou polohu, kde se nalézáme. Nejprve však musíme orientovat mapu k severu podle postupu, který jsme uvedly výše. Poté si z naší aktuální pozice najdeme v okolí výrazné krajinné body, u kterých nám nebude činit potíže lokalizovat je v mapě (vhodné jsou rozhledny, hory, města, vesnice apod.). 
Na první z těchto bodů nasměrujeme buzolu (pomocí bodu, který se nalézá těsně před lupou v případě námi nabízených typů) a točíme stupnicí tak, aby červená střelka buzoly byla rovnoběžná s ryskami na této otočné stupnici a zároveň byla umístěna mezi dvěma fosforeskujícími ryskami označujícími sever (nezapomeneme, ale při tom mít stále zaměřenou buzolu na námi zvolený orientační bod).
Nyní přiložíme buzolu na orientovanou mapu tak, aby se rysky na otočné stupnici kryly se souřadnou sítí mapy (pokud není na mapě vyznačena, chytneme se podle levého či pravého okraje mapy), přitom musí být stále červená střelka buzoly mezi dvěma fosforeskujícími ryskami označujícími sever rovnoběžná se severem mapy a z
ároveň musí levá či pravá dlouhá základna buzoly protínat na mapě námi zvolený bod. Podél této základny buzoly nakreslíme přímku, která námi zvoleným bodem prochází. Stejně postupujeme i u dalších bodů, které jsme si v okolní krajině vyhlédli. V místě kde se na mapě budou tyto přímky protínat, se nalézá naše poloha. Čím více bodů v našem okolí takto zaměříme, tím přesněji určíme naši polohu.


Určení daného objektu

Pokud stojíme na lokalizovaném bodu a chceme určit neznámý objekt (horu, vesnici atd.), který z našeho místa vidíme, postupujeme následovně: Buzolu nasměrujeme na daný objekt (pomocí záměrného bodu, který se nalézá těsně před lupou v případě námi nabízených typů) a otočnou stupnici natočíme tak, aby červená střelka označující sever byla rovnoběžná s ryskami na této otočné stupnici a také aby byla umístěna mezi dvěma fosforeskujícími ryskami označujícími sever (přitom stále udržujeme buzolu zaměřenou na námi požadovaný objekt v terénu). 
Poté buzolu přiložíme na mapu tak, aby se koncem levé či pravé dlouhé hrany své základny dotýkala místa, na kterém se nalézáme. Nyní pootočíme celou základnou buzoly, abychom dostali její značku severu N do směru horního okraje mapy, a kdy svislé rysky základny buzoly budou rovnoběžné s poledníky na mapě. Námi hledaný objekt se poté bude nacházet v linii dlouhé hrany buzoly. Při této činnosti nemusíme dbát na severní orientaci mapy.


Pohyb v terénu podle azimutu

Nejprve si určíme cíl, ke kterému se potřebujeme dostat. Poté si na mapě změříme azimut k tomuto cíli a po provedení této činnosti uchopíme buzolu, kterou již nepřestavujeme a celou jí otáčíme tak dlouho, dokud se nám nedostane červená střelka označující sever mezi dvě fosforeskující rysky na otočné stupnici. Jakmile se střelka ustálí mezi těmito dvěma ryskami, ukazuje nám buzola svou podélnou osou a záměrným bodem směrem k cíli. V tomto směru si poté najdeme bližší bod, ke kterému postupujeme. 
Po jeho dosažení necháme buzolu nastavenou pořád na primární cíl (i když se nám třeba mezitím ztratil ze zorného pole) a celou ji natočíme opět tak, abychom dostali červenou střelku mezi dvě fosforeskující rysky. Záměrný bod a podélná osa buzoly nám tak opět naznačuje správný směr, na kterém si vybereme opět nějaký bližší bod, ke kterému postupujeme. Celý postup opakujeme tolikrát, než dosáhneme našeho primárního vytyčeného cíle.


Pokud se poté potřebujeme vrátit do výchozího bodu zpět, necháme buzolu nastavenou stejně jako při postupu k cíli, aniž bychom do tohoto nastavení nějak zasahovali. Buzolu pouze uchopíme obráceně (záměrným bodem před lupou k sobě) a pootáčíme celou buzolou, než dostaneme červenou střelku označující sever opět mezi dvě fosforeskující rysky na otočné stupnici. Poté již postupujeme podle podélné osy buzoly zpět.

 

>> Přejít do oddělení buzoly. >>