Co to je nutná obrana a krajní nouze? Vysvětlíme vám to včetně příkladů

Nutná obrana je podle trestního práva čin, který odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem, jenž je chráněn trestním zákoníkem. Za normálních okolností by takovéto jednání bylo klasifikováno jako trestný čin, avšak vlivem vzniklé nestandardní a nebezpečné situace nemůže být nutná obrana chápána jako protiprávní jednání. Ale pozor – vždy je nutné dbát na to, aby byl způsob obrany přiměřený danému útoku, jinak se o nutnou obranu jednat nebude.

Pod pojem nutná obrana můžeme zahrnout jak situace, kdy se obránce sám brání útočníkovi, tak situace, kdy obránce brání jinou napadenou osobu. Stejně tak lze nutnou obranu vztáhnout i na útok proti majetku obránce (krádež, poškození, …). Mějme však na paměti, že útok musí být přímo hrozící nebo trvající. Jako nutnou obranu nelze chápat situaci, kdy obránce zasáhne v době po skončení útoku.

gun-3540785_640

 

Nutná obrana střelnou zbraní

Z hlediska použití střelné zbraně při nutné obraně je více než kdy jindy nutné brát v potaz pojem přiměřenost. Střelnou zbraň samozřejmě využít lze – platí, že nutná obrana by měla být natolik účinná, aby najisto odvrátila útok.

Na případný útok se můžeme připravit předem, tím že střelnou zbraň preventivně nosíme u sebe. Při jejím použití nemusíme zohledňovat účinnost zbraně útočníka. V určitých případech je dokonce možné použít střelnou zbraň i proti neozbrojenému útočníkovi. Jedno však mějte na paměti. Každý takový čin je posuzován individuálně a při vyšetřování se zohledňuje množství faktorů. Zákon není jednoznačně na straně obránce (i člověk, který se jeví být v právu, může být odsouzen), co se však zohledňuje téměř vždy je varovný výstřel, který lze chápat jako důkaz obranného úmyslu obránce.

 

Co je krajní nouze

Čin odvracející přímé nebezpečí, které ohrožuje zákonem chráněný zájem, se označuje jako krajní nouze. I zde je však nutné hledět na to, aby bylo použito přiměřených prostředků. To znamená, že potenciálně způsobená škoda či následek činu užitého v krajní nouzi nemůže být stejně závažný, nebo dokonce závažnější než nebezpečí, které hrozilo. Jedná-li člověk skutečně v krajní nouzi, nejedná se o protiprávní jednání a čin nelze klasifikovat jako trestný.

 

Rozdíly mezi nutnou obranou a krajní nouzí

  1. Nutná obrana odvrací útok proti útočníkovi; krajní nouze odvrací nebezpečí, jež nelze odvrátit jinak (z hlediska způsobené škody).
  2. U nutné obrany, na rozdíl od krajní nouze, můžeme za určitých podmínek způsobit útočníkovi jakoukoli škodu. Nutná obrana působí škodu pouze útočníkovi.
  3. Krajní nouze je velikostí škody limitovaná – nemůžeme beztrestně způsobit škodu stejnou nebo vyšší. U krajní nouze se škoda děje komukoli jinému, např. když vyrazíme dveře cizího bytu, máme-li důvodné podezření, že je za nimi někdo v ohrožení života.

 

Co říká zákon

Nutnou obranou a krajní nouzí se zabývá Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Hlava III

OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST ČINU

§ 28 Krajní nouze

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.

(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

 § 29 Nutná obrana

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.

(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

 

Příklady z praxe

Příklad 1.

Muž A (poškozený) zavřel muže B (obviněný) v garáži, držením vrat muži B bránil ve svobodném pohybu a zároveň mu hrozil, že zapálí jeho venku stojící auto. Muž B se vysvobodil rozražením vrat, přičemž muži A způsobil zranění. V tomto případě šlo o nutnou obranu.

Příklad 2.

Muž A se snažil odvrátit útok útočníků, kteří po něm házeli velkými kameny s cílem zranit ho, pomocí střelné zbraně. Než opravdu vystřelil směrem k jednomu z útočníků, použil dvou varovných výstřelů (do země a do vzduchu). Protože se však jeho varování minulo účinkem a útočníci nepřestali, muž A po jednom z nich vystřelil a smrtelně ho zranil. Soud rozhodl o nevině muže A a případ byl uzavřen jako jednání v nutné obraně.