Jak vybrat zimní bundu? Přestaňte dělat kompromisy!

Stojíte před výlohou a díváte se na desítky zimních bund. Jedna slibuje absolutní nepromokavost, druhá maximální prodyšnost, třetí zase neuvěřitelné zateplení. Cítíte se zmatení? Nejste sami. Výběr správné zimní bundy patří k nejdůležitějším, ale zároveň nejsložitějším rozhodnutím. A není divu – jedna bunda má fungovat v mrazivém ránu na běžkách, odpoledne vás ochránit před mokrým sněhem při sestupu z hory a večer vypadat slušně při procházce městem.

Realita je taková, že neexistuje jedna univerzální bunda pro všechno. Ale existuje chytrý systém, jak vybrat tu pravou – nebo spíš správnou kombinaci bund – která perfektně sedne vašim aktivitám, klimatu, ve kterém se pohybujete, a vašemu způsobu trávení času venku. V tomto průvodci vás provedeme všemi důležitými kritérii.

  

Otázky, které si musíte položit

Než začnete řešit, jestli chcete Gore-Tex nebo Dermizax, zda upřednostníte peří nebo syntetiku, musíte zodpovědět dvě zásadní otázky.

První zní: Na jakou aktivitu budete bundu používat? Představte si, že každé použití bundy je jako role v divadle – stejně jako herec potřebuje jiný kostým na Shakespeara a jiný na stand-up comedy, potřebujete jinou bundu na intenzivní skialpový výstup a jinou na klidnou procházku zasněženou krajinou.

Budete bundu používat po horských stezkách? Chystáte se na skialp? Trávíte zimu na sjezdovkách a snowboardu, kde vás čeká mokrý sníh a pády? Nebo jste spíš typ na běžky a zimní běh? A co město s občasnými víkendovými výlety – hledáte něco, v čem nebudete vypadat jako turista z Himalájí, ale zároveň vás to ochrání při výšlapu na Radhošť?

Druhá klíčová otázka se týká podmínek: Do jakého počasí a klimatu bundu potřebujete? Rozdíl mezi suchým mrazem na Sibiři a mokrým sněhem v Krkonoších je propastný. Jedna aktivita vyžaduje maximální ochranu před větrem a dobré zateplení, druhá řeší především nepromokavost. Pohybujete se spíš v nížinách, kde čelíte deštivému počasí a teplotám kolem nuly? Nebo míříte do hor, kde se setkáte s větrem, mrazem a sněhovou vichřicí? A co proměnlivost – ráno mráz, odpoledne taje a večer zase klesá? Právě odpovědi na tyto otázky určují, jakým směrem se vaše hledání vydá.

 kabar-parka-zima-prochazka-les

Typy zimních outdoor bund

Teď, když víte, co od bundy očekáváte. V outdoorovém světě rozlišujeme čtyři základní kategorie zimních bund.

Hardshell

Hardshell bundy nabízí maximální nepromokavost a naprostá odolnost proti větru. Představte si, že stojíte na hřebenu v lijáku, vítr vám šlehá do obličeje a mokrý sníh se lepí na všechno. Právě v tuto chvíli zjistíte, jestli máte správnou bundu. Hardshell vás ochrání díky špičkové membráně (Gore-Tex, eVent, nebo vlastní technologie značek), lepeným švům a voděodolným zipům.

Ale pozor – hardshell sám o sobě vás nezahřeje. Jeho úkolem je jen vytvořit nepropustnou bariéru. Teplo musíte řešit vrstvením. To je vlastně jeho největší přednost: flexibilita. Když je mráz, přidáte vrstvy. Když přestane pršet a začnete šlapat do kopce, vrstvy sundáte a zůstanete jen v hardshellu, který odvádí pot ven.

Hardshell volíte hlavně do lijáků, mokrého sněhu, větru a náročného terénu, kde potřebujete absolutní spolehlivost. Je ideální pro alpské túry, treking v dešti, sjezdovky v nepohodu nebo kdykoliv, kdy prostě nemůžete zmoknout.

 hardshell-bunda

Softshell

Zatímco hardshell je těžký obrněnec, softshell je šermíř – lehčí, pohyblivější a mnohem příjemnější na těle. Jeho hlavní síla spočívá v lepší prodyšnosti a elasticitě materiálu, díky čemuž je ideální pro aktivní pohyb. Když šlapete do prudkého kopce a zpotíte se, softshell odvádí vlhkost efektivněji než většina hardshellů, aniž byste museli neustále otvírat zipy.

Na druhou stranu, softshelly obvykle nabízejí jen slušnou větruodolnost a nižší nepromokavost než hardshelly. Nemají plnohodnotnou membránu, často jen DWR povrchovou úpravu nebo tenkou zátěrovou vrstvu. Vydržíte v nich lehký déšť nebo krátkou přeháňku, ale v dlouhém lijáku nebo mokrém sněhu vám časem promoká. Proto je softshell skvělý do suchého nebo mírně vlhkého chladu, kdy je prioritou ventilace a volnost pohybu.

Zkušení sportovci často říkají, že softshell je ta bunda, ve které stráví nejvíc času – na běžných túrách, při běžkování, na procházkách v mírném počasí. Je to univerzální pracant, který sice neexceluje v extrémech, ale pokrývá 80 % běžných situací pohodlněji než cokoli jiného.

 softshell-bunda

Zateplené bundy: peří vs. syntetika

Když klesne teplota nebo se pohyb zpomalí, přichází na scénu zateplené bundy. Ty už nejsou jen o ochraně, ale primárně o tepelné izolaci. A tady nastává věčná dilema: peří, nebo syntetika?

  • Peří – je králem tepelné izolace. Žádný syntetický materiál se mu nevyrovná v poměru teplo–hmotnost. Kvalitní prachová bunda s vysokým fill power (750+) vás zahřeje i v drsném mrazu a přitom ji sbalíte do velikosti pomeranče. Peří je navíc extrémně odolné – správně ošetřená peřová bunda vydrží desítky let. Ale má jednu zásadní slabinu: citlivost na vlhko. Jakmile peří navlhne, ztratí izolační schopnost. Proto se peří hodí hlavně do suchého mrazu – do vnitrozemí, na severu, všude tam, kde je zima suchá.
  • Syntetická izolace (PrimaLoft, Coreloft, Thermoball a další) má horší poměr teplo–hmotnost – syntetická bunda stejně teplá jako peřová je těžší a objemnější. Ale na rozdíl od peří funguje i ve vlhku. Pokud se zpotíte nebo vás zastihne mokrý sníh, syntetická izolace si zachová většinu své účinnosti. Proto doporučujeme do proměnlivého počasí, mokrého sněhu, vysoké aktivity – prostě všude, kde hrozí vlhkost nebo velké kolísání intenzity pohybu.
  • A pak jsou tu ještě kombinované bundy – peří na těle pro maximální teplo, syntetika v partích náchylných na pot (podpaží, záda). Chytré řešení, ale za vyšší cenu.

Hybridní bundy

Poslední kategorií jsou hybridní bundy, které kombinují různé materiály a technologie do jednoho. Výsledkem je univerzální bunda, která se dokáže přizpůsobit rychlým změnám intenzity pohybu – šlapete do kopce a hybridka větrá, na vrcholu se zastavíte a zateplené části vás zahřejí.

 

Jak vybrat zimní bundu podle aktivity

Teď, když rozumíte základním typům, můžeme se podívat, jak je správně spárovat s vaší primární aktivitou.

 

Turistika a treking

Pokud si užíváte turistiku a treking, potřebujete univerzálnější přístup. Během jednoho dne můžete čelit ránu s mrazem, dešti odpoledne a večernímu chladu. Intenzita pohybu se mění – někdy šlapete prudký výstup, jindy pohodlně kráčíte po hřebenu. Proto většina turistů volí kombinaci hardshellu nebo teplejší softshell s tím, že do batohu přihodí lehkou nepromokavou vrstvu pro případ nouze.

Ideální turistický hardshell má kapuci kompatibilní s čepicí , náprsní kapsy přístupné s batohem, dobrou ventilaci podpažními zipy a rozumnou hmotnost – budete ho totiž často tahat v batohu. Pokud volíte softshell, myslete na to, že potřebujete vyšší větruodolnost, protože v horách často fouká.

 

Skialp a intenzivní výstupy

Skialpinismus je úplně jiná liga. Při výstupu v tempu se zpotíte jako prase, i když je venku mínus deset. Proto je priorita číslo jedna prodyšnost a nízká hmotnost. Zkušení skialpinisti doporučují hybridní bundy s minimalistickým střihem, kde každý gram počítá. Do batohu pak mají zabalený tenký hardshell nebo větrovku pro sestup, kdy se tělo ochladí a potřebuje ochranu před větrem.

 

Sjezdové lyžování a snowboard

Na sjezdovkách a při snowboardingu řešíte jiné problémy. Pády do mokrého sněhu jsou běžné, sedíte na ledových sedačkách, stojíte ve frontě ve sněžení. Proto potřebujete vysokou nepromokavost (vodní sloupec 15 000+ mm), sněhový pás, kapuci kompatibilní s helmou a kapsy přístupné i se sedačkou nebo batohem.

Důležité jsou také zesílené panely na loktech a ramenou, které vydrží časté kontakty se sněhem a ledem. A pokud jste freestyle jezdec, oceníte volnější střih, který umožňuje široký rozsah pohybů.

 

Běžky a zimní běh

Běh na běžkách nebo zimní běh patří k nejintenzivnějším zimním aktivitám. Produkujete obrovské množství tepla a potu, takže jakákoli bunda, která nedýchá jako olympionik, je past. Ideální je větruodolná přední část (hrudník a ramena), která chrání exponované partie, a vysoce prodyšná záda z tenkého strečového materiálu. Celková hmotnost by měla být minimalistická – čím méně, tím lépe.

Často stačí kvalitní softshelová vesta nebo lehká větrovka v kombinaci s funkční střední vrstvou. Hardshell byste při běžkách nebo běhu neměli potřebovat vůbec – pokud prší nebo fouká tak, že byste ho museli obléct, nejspíš byste neměli běžkovat.

 

Město a každodenní nošení

A co když hledáte bundu do města, ale zároveň chcete, aby vás ochránila při víkendových výletech do hor? Tady se dostáváme do oblasti kompromisu mezi street stylem a funkční membránou. Ideální městská outdoorová bunda má delší střih (zakrývá boky), nenápadné kapsy, kompatibilitu s batohem (většina lidí do práce dojíždí s batohem) a neutrální barvy. Parametry by měly stačit na běžnou turistiku – vodní sloupec kolem 10 000 mm, slušná prodyšnost, dobrá DWR úprava. Sněhový pás a helmová kapuce nejsou nutné, ale ventilace a kvalitní zipy ano.

 

Jak porozumět štítkům a číslům

Dobře, teď přichází ta část, kde se dostáváme k číslům na štítcích. Vodní sloupec, RET hodnota, fill power, denier... Může to znít jako fyzikální zkouška, ale nebojte se – vysvětlíme si to.

Nepromokavost (vodní sloupec)

Vodní sloupec je tlak vody, který materiál vydrží, než začne prosakovat. Udává se v milimetrech (mm) a čím vyšší číslo, tím lepší nepromokavost. Představte si to jako sloupec vody nad tkaninou – čím vyšší sloupec, tím větší tlak membrána udrží.

Takže co která hodnota znamená v praxi?

  • 5 000–10 000 mm: Základní ochrana proti lehkému dešti a krátkým přeháňkám. Dobré do města, na procházky v suchu. V delším lijáku nebo mokrém sněhu vás časem promoká.
  • 10 000–15 000 mm: Solidní střední třída. Vydrží běžný déšť, turistiku ve vlhku, základní sjezdovky. Pro většinu rekreačních aktivit stačí.
  • 15 000–20 000 mm: Vysoká nepromokavost. Ochrana v dlouhém lijáku, mokrém sněhu, náročném terénu. Vhodné pro alpské túry, intenzivní sjezdovky.
  • 20 000+ mm: Extrémní nepromokavost. Pro expedice, drsné podmínky, profesionální použití. Většina lidí to nepotřebuje.

 

Prodyšnost (odvod potu)

Prodyšnost říká, jak dobře materiál odvádí pot z vnitřní strany ven. Udává se různými způsoby a bohužel neexistuje jednotný standard, což situaci komplikuje.

RET (Resistance to Evaporating Heat Transfer) je evropská norma – čím nižší číslo, tím lepší prodyšnost:

  • 0–6: Extrémně prodyšné (ideál pro intenzivní aktivity)
  • 6–13: Velmi prodyšné (skialp, běžky, intenzivní turistika)
  • 13–20: Průměrně prodyšné (běžná turistika, sjezdovky)
  • 20+: Slabě prodyšné (především ochrana, ne aktivní pohyb)

MVP (Moisture Vapor Permeability) nebo MVTR (Moisture Vapor Transmission Rate) se udává v gramech vodní páry na metr čtvereční za 24 hodin (g/m²/24h). Tady platí: čím vyšší číslo, tím lepší prodyšnost.

 

Větruodolnost

Vítr je podceňovaný faktor. Můžete mít sebeteplejší bundu, ale pokud není větruodolná, prochladne vás každý závan. Membrána je přirozeně větruodolná – nepropouští vzduch téměř vůbec. Ale i hustě tkané materiály bez membrány (některé softshelly) mohou být dostatečně větruodolné pro běžné použití.

Jak poznat větruodolnost? U hardshellů s membránou neřešíte – jsou automaticky větrotěsné. U softshelů hledejte informaci o windproof nebo wind-resistant technologii. A nejlepší test? Přiložte bundu k ústům a zkuste jí prodýchnout. Čím těžší to je, tím větruodolnější materiál.

 

Tepelná izolace

Jak vybrat zimní bundu z hlediska tepla? To je složitější, než se zdá. Protože tepelná izolace není jednoduchá hodnota, kterou byste našli na štítku. U zateplených bund se setkáte s údaji jako:

  • Fill power u peří (600, 700, 800, 900+): Ukazuje kvalitu peří – čím vyšší, tím více vzduchu peří zachycuje a tím lépe izoluje při stejné hmotnosti.
  • Hmotnost izolace (g/m²) u syntetiky: Kolik gramů izolačního materiálu je použito na metr čtvereční. Víc není vždy lepší – záleží na typu syntetiky.

Ale zásadní je princip vrstvení: Základní vrstva (termoprádlo) odvádí pot od těla, střední vrstva (fleece) izoluje a zachycuje teplo, vrchní vrstva (shell) chrání před živly. Pokud koupíte „nejteplejší zimní bundu" a budete v ní dělat intenzivní aktivity, uvaříte se. Chytřejší je modulární systém – tenčí bundy, které můžete kombinovat podle situace.

 

Hmotnost a sbalitelnost:

Hmotnost bundy je důležitá, pokud ji budete často nosit v batohu. Ultralight hardshelly váží kolem 250–350 gramů, zatímco robustnější alpské modely přesahují 500 gramů. Peřové pufy můžou být lehké jako 200 gramů, syntetické bývají těžší.

Sbalitelnost souvisí s hmotností, ale ne vždy přímo. Peří se sbalí do neuvěřitelně malého prostoru, tenké membrány také.  

 

Střih a ergonomie

Máte perfektní parametry, špičkovou membránu, ideální zateplení – a pak zjistíte, že v bundě nemůžete zvednout ruce nad hlavu nebo vám tlačí batoh na ramena. Střih a ergonomie jsou často podceňované, ale v praxi rozhodují mezi bundou, kterou nosíte pořád, a tou, co visí v šatníku.

 

Volnost pohybu

Před nákupem si bundou zkuste pořádně zacvičit. Zvedněte ruce nad hlavu – tahá to? Natáhněte se pro něco na zem – tlačí to v ramenou? Udělejte výpad – máte dost délky v zádech? Nasaďte batoh a zkuste sáhnout do náprsní kapsy – jde to?

Kvalitní outdoor bundy mají anatomický střih s preaformovanými lokty a rameny, případně strečové panely v kritických místech. Pro skialp a lezení hledejte articulated arms (předformované rukávy) a gusset (klíny v podpaží) pro maximální rozsah pohybu.

 

Délka a tvar

Delší záda jsou požehnání – zakrývají bedra, chrání ledviny, zabraňují pronikání sněhu a chladu při ohýbání. Ale při lezení jsou nepraktické. Ideální je anatomicky tvarovaná délka – záda delší, boky kratší.

 

Dámské versus pánské střihy

 Dámské střihy mají užší ramena, kratší rukávy, delší trup, tvarovaný pas a prostor pro prsa. Pánské střihy jsou rovnější, širší v ramenou, kratší v trupu. Pokud jako žena kupujete pánský model (třeba kvůli specifickému střihu nebo barvě), berte o jednu až dvě velikosti menší a počítejte s tím, že rukávy budou dlouhé a ramena široká.

 

Kapuce

Špatně navržená kapuce vám šlehá do obličeje při větru, spadává vám přes oči, nebo naopak nejde přes helmu. Dobrá kapuce vás chrání, nikam se nehýbe a zapomenete na ni.

Zimní kapuce by měla být dost velká, abyste pod ni dostali teplou čepici nebo kuklu. Zkuste to v obchodě – nasaďte čepici a pak kapuci. Má to stále dobrý tvar? Vidíte? Netlačí to?

 

Kapsy

Umístění kapes rozhoduje o praktičnosti bundy.

Náprsní kapsy jsou pro turisty se středně velkým a větším batohem zásadní – zůstávají přístupné i když máte utažený bederní pás. Hodí se na telefon, mapu, svačinu, GPS. Měly by být dost velké (aspoň na smartphone) a snadno dostupné i v rukavicích.

Klasické boční kapsy v pase jsou pohodlnější na zahřátí rukou, ale s batohem nebo úvazkem je nedostanete. Proto některé bundy mají hybridní řešení – boční kapsy posunuté dopředu, přístupné i s úvazkem.

Vnitřní kapsy na zip jsou skvělé na doklady, peníze, brýle – věci, které chcete mít v suchu a bezpečí.

 

Ventilace

I ta nejprodyšnější membrána má limity. Když opravdu makáte – strmý výstup, nesení těžkého batohu, skialp – vyprodukujete víc potu, než jakákoli membrána stihne odvést. Proto je mechanická ventilace často důležitější než rozdíl 5 000 jednotek v MVP.

  • Pit zips (podpažní zipy) jsou dlouhé zipy od podpaží dolů po boky.
  • boční kapsy ze síťoviny – fungují jako trvalá ventilace.
  • prodyšné panely na zádech nebo bocích. Zipy, švy a DWR: drobnosti s velkým dopadem

Zipy

YKK je japonská firma, která vyrábí nejkvalitnější zipy na světě. Pokud má bunda YKK zipy, je to záruka spolehlivosti. Voděodolné zipy (WaterTight, AquaGuard) mají speciální konstrukci, která zabraňuje pronikání vody.  

Lepené švy  

Taped seams (lepené švy) jsou zásadní pro nepromokavost. Každý šev je potenciální díra v membráně-

 

Bezpečnost a viditelnost

V zimě se setmívá brzy, mlha je častá, sněžení snižuje viditelnost. Reflexní prvky na bundě můžou doslova zachránit život – ve tmě na silnici, v mlze v horách, při pátrání záchranářů.

 

Velikost

Máte vybraný typ bundy, parametry sedí, cena je v pohodě. Teď přichází nejdůležitější moment: zkoušení. Protože i ta nejlepší bunda je k ničemu, když vám nesedí.

První pravidlo: Zkuste bundu s tím, co budete mít pod ní.  Bunda musí mít dost prostoru, aby vrstvení fungovalo, ale nesmí být pytlovitá.

Checklist pohybů, které musíte vyzkoušet:

  • Zvedněte ruce nad hlavu – tahá to v ramenou nebo podpaží? Odkryjí se záda?
  • Natáhněte se pro něco na zem – máte rozsah v ramenou? Netlačí batoh?
  • Udělejte dřep – je dost délky v zádech? Odkrývají se ledviny?
  • Zkuste se ohnout do boků – má materiál elasticitu?
  • Nasaďte batoh (ideálně si ho přineste) – tlačí popruhy na ramena? Dostanete se do náprsních kapes?
  • Zkuste kapuci – vidíte při otočení hlavy? Sedí s čepicí/helmou?
  • Otevřete a zavřete všechny zipy – jde to snadno i v rukavicích?

 

Hmotnost versus odolnost

Ultralight nadšenci se předhánějí, kdo má lehčí bundu. Tři sta gramů? Skvělé. Dvě stě padesát? Ještě lepší. Ale lehká bunda má svou cenu – a nemyslím jen tu v penězích.

 

Praní: ano, ale správně

Membrány je třeba prát – jinak se zanesou špínou, potem, mastnotou z pokožky a přestanou dýchat. Ale prát je třeba správně.

Jak na to:

  • Použijte speciální prací prostředek na membrány (Nikwax Tech Wash, Grangers Performance Wash) – běžný prášek zanáší póry
  • Ne aviváž, ne změkčovač – zabíjejí DWR i prodyšnost
  • Zavřete všechny zipy a suché zipy, vyprázdněte kapsy
  • Šetrný program, 30 °C, nízké otáčky odstředění
  • Dvojité máchání pro odstranění všech zbytků pracího prostředku

 

Impregnace: když DWR přestane fungovat

I po praní a sušení může DWR být opotřebovaný. Poznáte to, když voda přestane tvořit kapičky a začne se vpíjet do tkaniny. Čas na reimpregnaci.

Dva typy impregnace:

  • Wash-in (Nikwax TX.Direct, Grangers Clothing Repel) – aplikujete v pračce, prostoupí celou tkaninou
  • Spray-on (Nikwax TX.Direct Spray, Scotchgard) – nanášíte na povrch, rychlejší, ale méně trvanlivé

Wash-in je lepší pro celou bundu, spray-on pro lokální opravy (ramena, kapuce – místa nejvíc opotřebená).

 

Za co si připlatit?

  • Kvalitní membrána (Gore-Tex, eVent, špičkové proprietární technologie) – dlouhá životnost, spolehlivá funkce
  • 3L konstrukce – odolnost, kompaktnost, dlouhověkost
  • YKK zipy, zejména voděodolné – fungují roky bez problémů
  • Anatomický střih a ergonomie – rozdíl mezi pohodlím a trápením
  • Kvalitní kapuce s 3D regulací – praktičnost v terénu
  • Lepené švy (fully taped) – spolehlivá nepromokavost
  • Kvalitní peří s vysokým fill power (800+) – poměr teplo/hmotnost

Kde můžete ušetřit:

  • Značka– platíte za logo, ne funkci
  • Dekorativní prvky – kontrastní šití, designové detaily, extra barvy
  • Nejnovější kolekce – loňský model má stejné parametry za polovinu
  • Tvarovaný pas – užší v pase, širší v bocích
  • Prostor pro prsa – anatomický střih v hrudníku
  • Delší záda relativně k celkové délce

Pokud jako žena kupujete pánský model (třeba není dostupný dámský v požadovaném provedení), berte o 1–2 velikosti menší a počítejte s tím, že ramena budou široká a rukávy dlouhé.

 

FAQ

Jak vybrat zimní bundu do deště i sněhu?

Prioritou je hardshell s membránou a vodním sloupcem minimálně 10 000 mm, ideálně 15 000+ mm. Syntetické zateplení funguje lépe než peří, pokud očekáváte vlhko. Důležitá je také kvalitní DWR úprava a lepené švy.  

Je lepší peří nebo syntetika do mokrého sněhu?

Jednoznačně syntetika. Peří ve vlhku ztrácí izolační schopnost a pomalu schne. Syntetické materiály (PrimaLoft, Coreloft) fungují i mokré a rychle vysychají. Pokud milujete peří, použijte ho v kombinaci se spolehlivým hardshell shellem jako vrchní vrstvou.

 

Má mít každá bunda sněhový pás?

Ne. Sněhový pás potřebujete hlavně na sjezdovkách, snowboardu a freeride, kde jsou pády do sněhu běžné. Pro turistiku, skialp nebo běžky je to zbytečná přidaná váha.

 

 Co si přečíst?